Březen, 2021 - Aventuro

Obliba adrenalinových aktivit stále roste.

15 března 202124 března 2021 Gregory M. Strahan

Mezi adrenalinové aktivity, jak bývají souhrnně označovány můžeme zahrnout sporty a atrakce jako jsou: bungee jumping, skalní lezení, parašutismus, paragliding, base jumping a podobné, které známe ze sportovních kanálů. To co mají společné je vysoká úroveň rizika, alespoň zdánlivého. Přestože díky všem bezpečnostním opatřením a jištění se většinou ze statistického hlediska jedná o relativně bezpečné aktivity. Náš primární mozek tuto informaci jaksi nepřijímá a chápe tyto situace jako krajně rizikové a životu nebezpečné. Proto reaguje tak, jak jej evoluce naučila a snaží se připravit naše tělo na útěk, nebo boj.…

Vysokohorská turistika a nejlepší oblasti v Evropě.

6 března 202124 března 2021 Gregory M. Strahan

Jak zaznělo v podtitulu našeho článku, tak evropské hory nejsou jen Alpy. Je nutné ale přiznat, že se jedná o nejrozsáhlejší pohoří a tedy poskytuje i nejvíce příležitostí pro treky. Nezapomínejte také na Playamo-online.casino, který je pro Vás připraven. Nicméně většina z alpských tras je notoricky známá a tak se jim pokusíme tentokráte vyhnout. Serra de Tramuntana – Mallorka Pohoří Serra de Tramuntana na Mallorce je celé tvořené vápencem a celkem přes 90 km dlouhé. Pro své treky zde najdete desítky kilometrů stezek, které vás dovedou od divoce rozeklaného pobřeží…

Nejnovější příspěvky

Fenomén českého pískovcového lezení2 dubna 2021LezeníI v současné době najdete v pískovcových skalách specifickou skupinu lezců, kteří vyznávají klasické lezení. Zvláštnost pískovcového lezení je dána samotným materiálem skal. Pískovec je značně nestabilní, drolí se a tak bylo vždy snahou lezců jej co nejméně poškozovat. Již od pradávna se tedy používalo k lezení v těchto oblastech jen minimum jištění. Povětšinou se sestávalo jen ze slaňovacího kruhu na vrcholu skály (které jsou často izolovanými jehlami) a jedním postupným jištěním uprostřed cesty. Pokud tedy někdo leze takzvaně „na prvního“ je jištěn až od poloviny délky cesty. Toto jištění navíc začíná být zbytečné jak se lezec blíží ke slaňovacímu kruhu. K dalšímu zajištění se jen občas používají smyčky kolem výstupků skály, nebo smyčky s uzlem vklíněným do spár. Nesmí se ale používat žádné jiné kovové jištění (vklíněnce, nebo friendy). Zde si dovolíme připomenout bonus pro naše čtenáře Playamo casino bonus zdarma pro každé první přihlášení. Z výše uvedeného vyplývá, že při lezení na pískovci se nikdy zbytečně neriskuje. Lezení je vždy opatrné a pouze pro velmi zkušené a odvážné lezce. Je to takový fenomén a tak riskantní způsob lezení, že o něm nejdeme spoustu dokumentů v televizi české i světových médiích. Svůj vlastní odkaz si dokonce zasloužilo i na wikipedii. Takzvaní pískaři jsou navíc velmi uzavřenou skupinou lezců, kteří mají svůj vlastní svět a pravidla a ostatní lezci, byť zkušení, jen velmi obtížně do této komunity pronikají. Historie pískovcového lezení je velice zajímavá. Vzniklo v 19. století na německé straně Česko – Saského Švýcarska a velmi rychle se rozšířilo i na českou stranu této skalní oblasti. Lezci vyznávající tento styl byli vždy velmi svérázní a to přispívalo k jejich roli v místní komunitě. Od počátků kdy fungovali jako průvodci, ochránci přírody i pracovníci ve výškách, až po druhou světovou válku, kdy v rozeklaných vrcholcích nepřístupných skal uchovávali partizánské vysílačky a další kontraband. Každopádně pískovcové lezení stojí za hlubší seznámení. [...]

Obliba adrenalinových aktivit stále roste.15 března 2021Adrenalinové aktivityMezi adrenalinové aktivity, jak bývají souhrnně označovány můžeme zahrnout sporty a atrakce jako jsou: bungee jumping, skalní lezení, parašutismus, paragliding, base jumping a podobné, které známe ze sportovních kanálů. To co mají společné je vysoká úroveň rizika, alespoň zdánlivého. Přestože díky všem bezpečnostním opatřením a jištění se většinou ze statistického hlediska jedná o relativně bezpečné aktivity. Náš primární mozek tuto informaci jaksi nepřijímá a chápe tyto situace jako krajně rizikové a životu nebezpečné. Proto reaguje tak, jak jej evoluce naučila a snaží se připravit naše tělo na útěk, nebo boj. To spočívá v mnoha fyziologických procesech, mezi které spadá právě intenzivní vylučování hormonů jako jsou adrenalin, nebo endorfiny odkud vzaly tyto aktivity svůj název. Mezi další reakce patří rozšíření cév a prokrvení svalové tkáně, zrychlené dýchání a tepové frekvence. Takové účinky na tělo jsou krátkodobě velmi podobné opojení alkoholem, nebo jinými návykovými látkami a ve výsledku mohou být velice příjemné. Navíc, jak ukazují lékařské studie, svým způsobem také návykové. Není tedy divu že v našich čím dál nudnějších životech (nudnějších z evolučního hlediska a tedy každodenního boje o život) hledáme podobné zážitky. To je jistě jeden z důvodů obliby podobných aktivity. Přispívají k tomu ale jistě i ostatní aspekty. Podobných účinků na naše tělo se dá dosáhnout také usilovnou fyzickou prací. Ta se ale rozhodně netěší takové oblibě. Jde totiž o rychlost s jakou se dá popsaného efektu dosáhnout. Pokud si všimnete, jde o aktivity, kdy nástup adrenalinu je velmi rychlý. V dnešní době většina lidí hledá rychlou a snadno dostupnou zábavu. To se přenáší i do adrenalinových sportů. Nikdo dnes již nechce putovat týden horami s batohem na zádech, aby přišel ke skále, kterou si může vylézt. Zážitek musí být, pro většinu lidí, dostupný teď, tady a rychle. To velká část výše zmíněných aktivit splňuje. Posledním z hlavních faktorů, které způsobují současnou oblibu adrenalinových aktivit je jejich líbivost a zajímavost z vizuálního hlediska. Znamená to spoustu atraktivních fotografií a videí, které chce mít samozřejmě každý na svých profilech na sociálních sítích. My je pak můžeme denně vídat v televizních pořadech, které je prezentují. Zvyšuje tak svůj společenský statut (opět alespoň zdánlivě) když se zařazuje mezi odvážné jedince provozující podobné aktivity. To jsou ve zkratce tři základní aspekty adrenalinových sportů, kterým lze přičítat jejich stále rostoucí oblibu. [...]

Vysokohorská turistika a nejlepší oblasti v Evropě.6 března 2021Adrenalinové aktivityJak zaznělo v podtitulu našeho článku, tak evropské hory nejsou jen Alpy. Je nutné ale přiznat, že se jedná o nejrozsáhlejší pohoří a tedy poskytuje i nejvíce příležitostí pro treky. Nezapomínejte také na Playamo-online.casino, který je pro Vás připraven. Nicméně většina z alpských tras je notoricky známá a tak se jim pokusíme tentokráte vyhnout. Serra de Tramuntana – Mallorka Pohoří Serra de Tramuntana na Mallorce je celé tvořené vápencem a celkem přes 90 km dlouhé. Pro své treky zde najdete desítky kilometrů stezek, které vás dovedou od divoce rozeklaného pobřeží až na vrcholky bělostných hor. Thórsmörk,– Island Island sám o sobě je jedním z největších skvostů přírody. A co teprve místní hory? Lákají vás největší evropské ledovce, gejzíry a krajina jako z jiného světa? Více najdete i v článcích zde na českých portálech. To vše v kombinaci s letními extrémně dlouhými dny. Na Island prostě musíte zcela jistě vyrazit. Tatranská magistrála – Slovensko Tatranská magistrála je pohodlná hřebenová trasa, která skýtá neskutečné výhledy na celé Tatry. Je také podnětem mnoha článků v médiích. Prochází pod Lomnickým štítem a je možné dojít až na Kopské jezero. To vše jen několik kilometrů za našimi hranicemi. GR20 – Korsika Tento přes 200 kilometrů dlouhý trek patří k těm nejnáročnějším v Evropě. Divoké korsické hory vám ale jako odměnu nabídnou ty nejúchvatnější scenérie, které jste kdy viděli. Hory, skály, jezera, mořské laguny i neprostupné lesy. Jistě to stojí za tu námahu. To je jen malá ukázka toho co Evropa nabízí. Dalšími tipy na výlet jsou například Pyreneje s nejvyšší horou Pico de Aneto, nebo rumunské Karpaty. Dokonce i u nás se dají najít dálkové treky. Trasa vedoucí přes celé Beskydy měří téměř 500 km. Tak kam vyrazíte? Napište nám do komentářů svá oblíbená místa. [...]

Bezpečnostní prvky v lezení17 února 2021Adrenalinové aktivity / LezeníStejně jako jsou rozmanité způsoby a styly lezení, tak najdeme i nepřeberné způsoby a možnosti jištění při lezení. Pokud začneme v historii tak první bylo lezení takzvaně „free“, tedy bez jištění. Takové lezení je i v dnešní době běžnější, než by se mohlo zdát. Samozřejmě lezců, kteří slézají dlouhé cesty bez jištění na klasických skalách je celkem málo, protože se jedná opravdu o extrémní riziko. Nejde jen o chyby, které může udělat sám lezec, ale každý chyt se může znenadání utrhnout. Mnohem oblíbenější a také bezpečnější lezení bez jištění je takzvaný deep water climbing. Jedná se o lezení na útesech nad vodou (většinou nad mořem), kde je jistota dostatečné hloubky vody hned pod skálou a tak tedy pád z libovolné výšky neznamená nic horšího, než neplánovanou koupel. Pokud jde o lezení s jištěním tak i zde najdeme několik druhů. Jakýmsi mezistupněm je lezení na pískovci, kde se využívá naprosté minimum jistících bodů. Na skále bývají napevno kruhy jen uprostřed cesty a na konci. K dalšímu jištění se používají jen smyčky a nikdy ne kovové pomůcky. Samotné jištění se dá v zásadě rozdělit na 2 způsoby. Prvním je postupné jištění, které využívají prvolezci. Ti táhnou lano za sebou a v případě chyby to znamená pád až k poslednímu jistícímu bodu. Druhým způsobem je jištění horní (takzvaně „na rybu“). Kdy jistící lezec není pod skálou, ale nahoře, nebo stojí pod skálou, ale lano je již protažené slaňovacím kruhem na konci cesty. V takovém případě druholezec v podstatě nepadá, případně jen o průvěs lana. Toto jištění je mnohem bezpečnější a psychicky mnohem méně náročné. Často se využívá ve sportovním lezení, protože umožňuje lezcům jít až na úplné hranice svých možností, protože pád v podstatě neznamená žádné riziko zranění. Pomůcek, které se k jištění používají je opravdu nepřeberné množství. V první řadě jde o sedací úvazek (případně doplněný prsním úvazkem). To je vynález asi posledních 50 let. Dříve se lezci uvazovali lanem kolem těla v podpaží. Sedací úvazek však umožňuje mnohem větší pohodlí. Dále je nutné dynamické lano. Lezecká lana částečně pruží a tak v případě delšího pádu nezastaví pohyb lezce okamžitě a tím se eliminují další zranění. Lano je asi nejcitlivější částí výbavy a je třeba jej pravidelně měnit. K přichycení lana k jistícím bodům na skále se používají karabiny. Ty jsou buď s bezpečnostním zámkem pro jistější zachycení, nebo takzvané expresní karabiny. To jsou vlastně dvě karabiny spojené smyčkou, kdy jedna se upíná ke skobě ve skále a druhá se upíná lano. Ty slouží k postupnému jištění. Výbava pak může být doplněna o smyčky, nebo vklíněnce, kterými se dají doplňovat pevné jistící body na skále. Umístí se jednorázově a druholezec je ze skály opět odstraní. Poslední a neodmyslitelnou částí výbavy je pytlík s magnéziem, které zabraňuje klouzání prstů po skále. Zde ale pozor, magnezium se též nesmí používat na pískovci. [...]

Cestování po nejoblíbenějších lezeckých oblastech světa.1 února 2021Cestování / LezeníSkalní lezení i cestování jsou dvě nádherné aktivity, tak proč je nespojit? Pojďme se podívat na ty nejlepší a nejkrásnější skalní oblasti světa. Může to pro Vás být zajímavá inspirace. Proč nezačít rovnou tou největší a nejvyhlášenější skalní oblastí světa. Tou je národní park Yosemit v USA. Nejen, že patří mezi ty největší skalní oblasti rozlohou, ale také zde najdete nejvyšší kolmou stěnu na světě a tou je známý El Capitan s lezeckými cestami, které zaberou i několik dní. O něm najdete mnoho pořadů na sportovních kanálech, nebo dokumentech o lezení. Zkrátka pokud se mluví o lezení není možné vynechat Yosemity. Místní skály jsou navíc z tvrdé žuly a tak jsou pro lezení naprosto ideální Pokud máte rádi velké věci, ta nesmíme opominout další lezecký ráj a to jsou jihoamerické Andy. I zde najdete jedny z nejdelších cest na světě. Je zde ovšem trochu horší dostupnost a tak se Vám může stát, že na rozdíl od Yosemit, kde dojedete svým autem většinou až pod skálu, budete v Andách cestovat k nástupu i několik dní. V Andách je sice materiál skal pro lezení perfektní, ale lezení mohou komplikovat jiné věci. Jednak je to nadmořská výška a také počasí, které se může velmi rychle měnit. No a co české oblasti? I u nás najdete bezpočet skalních útvarů. Ale pouze jeden dosahuje věhlasu i ve světě. Jsou to labské pískovce, které přechází v Česko – Saské Švýcarsko. Známé jsou díky množství lezeckých cest, snadné dostupnosti, nádheře krajiny, ale hlavně díky specifickému matriálu – pískovci. Lezení na něm je natolik jiné, že zaujalo celý svět a často k nám jezdí zkušení lezci si pískovec vyzkoušet. A kam jezdíte rádi lézt vy? Napište nám to v komentářích. [...]

Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
1	2	3	4	5	6	7
8	9	10	11	12	13	14
15	16	17	18	19	20	21
22	23	24	25	26	27	28
29	30	31